Celonerezový napařovač sena JOE 2

Příběh sepsal Ing. Martin Srbený, hlavní tvůrce a vynálezce Napařovače sena JOE.

Díky Martinově nezdolné snaze pomoci jeho koni Joeovi mohl vzniknout pařák, který nyní pomáhá i mnoha dalším koním po celé České republice zlepšit nejen kvalitu sena, ale především kvalitu jejich života. Níže najdete také Martinovi zkušenosti s tím, co je pro dušné a alergické koně vhodné a co ne. Ať vám jsou k užitku.

„V roce 2013 padlo rozhodnutí, že bych si měl koupit připraveného závodního koně na práci se zaháněním dobytka. Samozřejmostí byla volba plemene Quarter Horse, amerického kovbojského koně. Vhodného jsme našli v Itálii, kde byl trénován na Cutting - westernovou jezdeckou disciplínu, která vychází z práce s dobytkem a oddělování jednotlivých kusů od stáda. Tak jsem si přivezl koně Joe Colonel Brown. 

Joe ihned zvládal veškeré závodní disciplíny v rodeu. I ty, které nikdy předtím nezkoušel. Pohoda trvala pouze pár měsíců. Pak se ukázalo, proč vlastně tak skvělého koně Italové prodali. Nemohl dýchat! Zřejmě skončila účinnost léků, kterými ho nadopovali. To byl závěr veterinářů. Nejdříve mu našli tři alergie (prach, seno, roztoči). Na chvíli pomohla vakcína a ať si prý koupím pařák sena. Koupil jsem Haygain. Ten menší, že prý to stačí. A teď to začalo! Majitel stáje se vztekal, co to vytéká za hnědý bordel na podlahu. Ve skutečnosti to bylo barvivo ze sena. Že prý to bere hodně elektřiny. Ve skutečnosti je to na jednu dávku pro koně 2-3 koruny. 

Kdo z vás s Haygain pracoval, tak víte, jak složitě se s ním pracuje, zejména dolévání vody a kontrola doby napaření. Vrchol byl, když stájnice nechala dva dny v té plastové nádobě zbytek sena. Byla z toho černá mazlavá hmota, která nešla vyčistit ani tlakovou vodou. Nemůžete přece dát dušnému koni vařené seno se zbytkem hniloby! Nikdy!

A tak jsem se pustil do vývoje vlastního pařáku, který je celý vyroben z potravinářské nerezové oceli. Kamarádka od koní Tereza udělala přes sociální sítě na skupině dušných koní dotazník. Pár otázek ukázalo hloubku problému. Není zde možno koupit za rozumnou cenu vhodný pařák. Výkonově nejbližší alternativa stojí i 100 tisíc a stejně prý pořádně nepropaří. Některé fyzikální vlastnosti prostě nejdou obejít. Různé domácí varianty také nic neřeší a někdy mohou situaci i zhoršit. Bývají vyrobeny z plastových nádrží na dešťovou vodu či z popelnic. Nádrže jsou však vyrobeny z plastu do maximální teploty 60 stupňů. Co se při 100 stupňové páře uvolňuje do sena ani snad nechci vědět. Proto jsme zvolili potravinářskou nerezovou ocel. 

Další problém bývá samotný vyvíječ páry. Je k dispozici velmi levně, ale jeho určení je na rozpouštění medu nebo sundávání starých tapet. K propaření 150 - 200 litrové nádoby s napěchovaným senem to už nestačí. Seno pak dosahuje pouze teplot okolo 60 - 70 stupňů a nedochází ke sterilizaci sena. Naopak se plísně a bakterie v teplém a vlhkém prostředí pomnoží. Další problém nastává, když je potřeba vařit pro více koní. Jedna dávka za hodinu je opravdu málo...

Joe dostal vakcíny, přestěhoval se a několik let to bylo v pořádku. Nejdřív měl režim 24/7 a pak box ve staré kamenné stáji. K boxování jsme přistoupili proto, že pro závodní koně to je vhodnější. Asi 2 roky to bylo v pohodě. A pak nastal kolotoč! Na některé situace dodnes nejsou odpovědi. V rámci jedné pastviny se přestěhoval o několik set metrů do nových, krásných, větraných stájí. Stejná tráva, stejné vyjížďky. A najednou se Joe prudce zhoršil. I v kroku bez jezdce. Teď už měl 21 alergií. Proč takové prudké zhoršení? Nevíme. Dostával dýchací masku, podpůrné léky na všechno možné, a zhoršoval se. Veterinářky si u něj podávaly dveře. 

Tak jsme ho přestěhovali do léčebny koní Kolesa a najednou výrazné zlepšení. V čem to tedy bylo? V kombinaci několika věcí. Podestýlka se změnila ze slámy na piliny nebo hobliny. Dušný kůň nesmí mít slámu. V léčebně Kolesa, kam často přiváželi dušné a jinak bolavé koně, jsem se dozvěděl, že režim 24/7 je pro dušné koně špatný. Vždy je totiž někde z nějakého pole alergen a nelze to vyřešit. Joe dostal místo v kamenné stáji. Začali mu pravidelně pařit seno v našem prvním modelu pařáku JOE, a začal také chodit do solné komory. A dostal asi správná antibiotika. A zase jsme cválali jako za mlada... 

No a když mu bylo loni 20 let a byla ta strašná vedra, tak už to nedal a museli jsme ho uspat. Strávili jsme spolu 11 let a jeho vypreparované kosti z nohou slouží v léčebně Kolesa jako názorná pomůcka pro studenty...“

A právě díky Joeovi jsme i nadále pracovali na vývoji pařáku sena pro dušné a alergické koně a neustále jsme zkoumali, jak ho udělat co nejlépe, jak ho zdokonalit tak, aby seno z něj bylo opravdu čisté, bez plísní, dokonale propařené a také, aby byl pařák snadno ovladatelný i pro ženy. Po několika letech nekonečného zkoušení a zkoumání se vše podařilo a pařák si nyní můžete pro své koníky objednat na našem e-shopu. Jsme moc rádi, že díky Joeovi a vytrvalosti našeho malého týmu může pařák sloužit i dalším koním, kteří ho tolik potřebují. Budeme vám vděční za vaše zpětné vazby a těšíme se na vaše objednávky.

Děkujeme.